24–10/3 2026

Vernisáž: 24. 2. v 18:00

Komentovaná prohlídka s autorkou 25. 2. v 19:00

*** 

Výstava Sofiie Korotkevych s názvem Povídky o stepi doprovází Ukrajinské dny – Láska navzdory, přehlídku současné ukrajinské filmové tvorby – krátké i celovečerní filmy a cyklus prezentací dobrovolnických spolků pomáhajících Ukrajině různými způsoby.

Sofiia Korotkevych je vizuální umělkyně ze Lvova, která studovala monumentální malbu a umělecké sklo. Jedním z hlavních témat jejího uměleckého zájmu je archeologie současnosti – zkoumání současnosti jako vrstvy, v níž se uchovávají stopy zkušeností, událostí a interakcí mezi člověkem a prostředím. V Sofiiných dílech se krajiny a objekty stávají nositeli těchto sociálních symbolů a paměti. Její přístup odráží filozofii interakce a intervence: ruční práce je způsobem myšlení a práce s materiály se stává metaforou jevů, s nimiž se setkáváme každý den. Autorka pracuje převážně s technikami uměleckého skla, instalací, environmentálního umění, grafiky a videa a je otevřená experimentům s novými médii – jak digitálními, tak aplikovanými uměními. 

MŮJ KOKON 

kontaktní instalace 

potisk textilu 

2024 

V dětství byla jednou z mých oblíbených her zamotat se do záclony až do prasknutí garnýže. Představovala jsem si, že jsem uvnitř kokonu, ze kterého se vynořím jako motýl. Ráda bych návštěvníkům výstavy navrhla, aby vyzkoušeli tento rituál, zabalili se do takové záclony, ztišili se a dali si čas pocítit metamorfózy, které se s každým z nich v poslední době odehrály. Navrhuji zamyslet se: jaká krajina žije v tobě? Na kterou se v myšlenkách obracíš? O které sníš ve svých nejkrásnějších snech? Jaký je tvůj koutek, který, jak doufáš, se nikdy nezmění a nebude vymazán z povrchu Země? Doufám, že někdo v tomto kokonu najde úkryt před okolním světem alespoň na pár minut a někdo si dovolí pocítit, jak moc za poslední dobu dospěl/a, a vyjde odtud s tímto povědomím. 

K potisku byla použita moje fotografie stromů v Karpatech. Jednalo se o fotografické experimenty se světlem a skleněnými prvky, hry s ostřením a rozostřením. Podle mého názoru bílé překážky na fotografii vytvářejí asociaci s útržkovitým obrazem, který je potřebný pro metaforu ztraceného, „vyříznutého” času ze života v období války. Myslím, že skutečnost, že obrazy této instalace vznikly v Karpatech, podtrhuje zvyk všech lidí na světě obracet se na přírodu v emocionálně složitých dobách. 

KRAJINA ZAZNAMENANÁ PODLE SLOV 
suchá jehla, monotypie, kombinovaná technika 
2025 

V tiscích této série, suché jehly a monotypie, zkoumám step abstraktním způsobem – prostřednictvím pohledu z výšky a různé povahy vegetace, ústních popisů dojmů z ní od známých. Některé listy zůstávají prázdné – to je označení stepi jako místa v paměti, o kterém neexistují skutečné vzpomínky. Zdrojem materiálu byly rostliny, které mi poslali z fronty, kde slouží moji přátelé. Tyto rostliny ztuhly popelem ve skleněné sérii „Herbáře spálené krajiny”. 

HERBÁŘE SPÁLENÉ KRAJINY 
skleněné objekty, fúzování 
2024 – 2025 

 
Tyto herbáře jsou rostliny, které byly nasbírány na stepích Ukrajiny a vypáleny v muflové peci mezi dvěma skleněnými destičkami. Spálené při teplotě 750+ stupňů, svými zbytky a popelem vyprávějí o doslovném zničení ukrajinské krajiny ohněm během bojových operací. Sklo zdůrazňuje křehkost těchto území a stává se svědectvím zločinů spáchaných ruskem proti ukrajinské krajině. 

MILOVANÝ JIH 
video 
11’43’’ 
2025 

Video bylo vytvořeno na základě poznámek návštěvníků/návštěvnic výstavy „Krajina zaznamenaná podle slov“ v Dnipru v létě roku 2025. Toto město je jedním z nejbližších k frontové zóně a patří do stepní zóny Ukrajiny. Zájemci mohli zaznamenat, jak si pamatují step, nakreslit fragmenty vzpomínek nebo popsat své asociace spojené s touto krajinou. Tímto způsobem společně vyplňujeme mentální mapu krajiny, ke které nyní nemáme přímý přístup kvůli bojovým operacím. 

Sběr nových vzpomínek je v procesu.