Úvodní stránka » archiv » Jean Cherouny

Jean Cherouny

Vlaďka Mikušová

S americkou umělkyní Jean Cherouny jsme mluvily o její práci a krátkodobé rezidenci ve studiu Bubec.

Jean, popiš mi svou současnou práci.

V současnosti pracuji hlavně s kartonem, je to lehko přístupný a poměrně pevný materiál. Zvolila jsem si ho pro projekt s dětmi, kde vytvářím prostor na hraní podobný městu. Přinesla jsem si i popisovače, protože posledních dvacet let jsou skutečně současnou uměleckou formou. Vybrala jsem si je, protože jsou to média, které se lehko používají, a já jsem tak mohla přijít a hned začít pracovat. Měla jsem hodně nápadů, jak bych mohla pracovat s představivostí a také s tím, co se za ten čas, kdy jsem byla naposled v Řeporyjích a Bubci, změnilo, a to mě inspirovalo k vytvoření malého města současného umění, plného obrázků budov a zvířat, procházejících se rodinek, přírody, a hlavně zahrady, které vzniká přímo u Bubce. Měla jsem okamžitý, velmi přímý kontakt s materiálem, ale i s příběhy, které jsem kreslila.

Tvůj projekt je inspirován dětmi a je pro děti. Ty s nimi i hodně pracuješ…

Děti miluji a moji práci inspirovalo i to, že moje děti už vyrostly. Nemusím děti jenom učit, ale můžu pro ně tvořit také umění, protože jim to pomáhá vidět, že umění se dá dělat i s kartonem a fixy, což je hrozně lehké a levné. Děti vidí kus kartonu, můžou kreslit třeba i na stěny kartonového městečka a tvořit své graffiti, a já tak nepřímo vytvořím médium, které je dětem přístupné. Můžou si hrát v kartonu a cítit se jako obři, vytvořit si příběhy, hrát si na schovávanou, a tak budou reagovat na umění způsobem, jaký je pro ně přirozený. I teď, když děti přijdou do Bubce, jsou okamžitě vtaženy do umění, ale myslela jsem, že by bylo prima mít něco, co se nedá zničit a co je nemůže zranit, a když se to nebude používat, někdo si to třeba může vzít domů. Mám ráda bezprostřednost dětství a líbí se mi ta svoboda říct příběh prostřednictvím kartonu.

Moc se mi líbí, že tvá práce hýří barvami.

Myslím, že děti k životu barvy potřebují. To je učí rozumět principům současného umění, kontrastům, různým formám. V dětství se nebojíte vyjádřit a kreslíte cokoliv. A je skvělé, že teď v Řeporyjích budou mít děti možnost navštěvovat výtvarné kurzy.

Vím, že tu nejsi poprvé. Co tě nutí se vracet?

Když jsem sem přišla před devíti lety, dělala jsem rollerblade art a byla to obrovská svoboda a zábava. Mýma nohama jsem malovala květy a věšela je na stěny Bubce. Toto místo a Suškovi se stali mojí rodinou. Cítím se tady pohodlně, svobodně a otevřeně a mohu se sem vracet dělat umění a mít pocit, že je tady vše, co potřebuji. A Praha je neuvěřitelný poklad architektury, inspirace a umění.  Takže bych byla blázen, pokud bych se nesnažila vracet tak často, jak je to jen možné.

Jean Cherouny na Art Safari 21 

Tentokrát tu nejsi na typické umělecké rezidenci, ačkoliv sama s nimi máš zkušenost. Myslíš, že jsou důležité?

Myslím, že jako umělec potřebuješ neustálou inspiraci a někdy se můžeš zaseknout. Když se ode mě mé děti odtrhly a začaly si žít svůj život, potřebovala jsem své umění propojit s něčím silným a našla jsem to na rezidenci. Svobodně jsem vyjadřovala to, co jsem cítila. Kdybych zůstala a tvořila doma, bylo by to úplně jiné. Tady jsem se propojila s místem emocemi, které uvolnily moji kreativitu. Rezidence jsou skvělé přesně kvůli tomu

 

 

napište nám | write to us

Pokud máte zájem o zasílání Newsletru, napište nám na info@bubec.cz