Art Safari

For English text see Art Safari (EN)

jsou festivaly současného umění, na skupinových výstavách jsou prezentována díla etablovaných vedle začínajících a zahraničních umělců - od roku 2000 se konaly vždy dvakrát do roka formou open studios s pestrým doprovodným programem a  workshopy pro rodiny s dětmi


ART SAFARI 34: MUŽI

15.–16. června 2019

Kurátorka:

Daniela Kramerová

Fotogalerie zde

Zastoupení umělci: Karíma Al-Mukhtarová, Matouš Háša, Vojtěch Horálek, Jiří Houska, Blanka Jakubčíková, Josefína Jonášová, Lenka Klodová, Vojtěch Kovařík, Ivana Lomová, Zdeněk Manina, Ondřej Mestek, MICL, Jan Miko, Miroslav Pelák, Ivan Pinkava, Veronika Psotková, Marek Škubal, Lubomír Typlt, Štěpán Rubáš

Již čtvrtým rokem je tradiční přehlídka Art safari, konaná ve Studiu Bubec, koncipovaná tematicky. Sochařskou dílnu, ve které po celý rok pracují převážně muži na tvorbě rozměrných soch, obsadí v polovině června různorodé obrazy a umělecká díla s tématem mužství.

Jak dokazují nejen dnes obecně známá zkoumání gender studies, mužství a ženství nejsou pevně biologicky dané kategorie. Jde spíš o postupně psychosociálně konstituované a proměnné identity, prožívané vnitřně subjektivně, ale i pozorované zvenčí. Umění je jedním z prostředků jejich konstrukce i zkoumání, znejisťování, dekonstrukce.

V průběhu dějin umění se muži objevují dominantně na akčním, autorském pólu tvorby, na opačné straně stojanu se vyskytují ve statisticky výrazně skromnějším počtu. Přesto se napříč historií umělecké tvorby prolínají rozmanité způsoby zobrazení a tematizace mužství.

Mužská postava funguje v průběhu dějin umění často jako ztělesnění obecné představy o lidství: člověk – zástupce lidského rodu v pozitivním i negativním smyslu, který je mu dalšími atributy a ději přidáván.

V podobné roli, jakou plní většinou ženy, tedy coby zosobnění představ o kráse, kánonu tělesné dokonalosti, se mužské tělo objevuje v hojné míře v antickém a renesančním umění, kdy lze spekulovat o provázanosti osoby umělce či zadavatele s dobově emancipovanou homosexualitou.

Kromě tělesné krásy a spíše křehkého ideálu zosobňuje mužská nahota a muskulatura i ideál fyzického zdraví, síly, sportovních, bojových a pracovních schopností. V nedávné historii tato nota nejvýrazněji zaznívala v umění sloužícím totalitním ideologiím fašismu a komunismu.

Vedle ztělesnění fyzické dokonalosti jsou muži zobrazováni především v souvislosti s profesí, sociálním postavením, legitimizují se honosným oděvem, znaky třídy, spolku, privilegované skupiny. Atraktivita muže, jeho cena na trhu evoluce se neodvíjí ani tak od primárních fyzických předpokladů, jako spíše od schopnosti zabezpečit potomstvo. Nesmrtelnosti se pak muži dostává jak díky fyzickému vybudování rodu, tak skrze stvořené dílo, pokud možno trvalé hodnoty.

Fyzická dřina může být také v méně dynamických a silou okouzlených etapách nahlížena s despektem jako vulgární znak nižší třídy, kdy je vyzdvihována zjemnělost, oduševnělost, šviháctví, esprit.

Další linií prostupující svazky dějin umění je zobrazování mužského těla nikoliv silného, bohatého či primárně fyzicky krásného, ale spíše zuboženého, trpícího, duší a duchem obdařeného těla spjatého s křesťanskou tradicí.

Spolu s emancipací žen se zrcadlově proměňuje podoba mužství vyjadřující současné změny pozic, hledají se mužské vzory, rituály, otcovsko-synovské vazby.

Všechny tyto aspekty jsou reflektovány a transformovány současnou uměleckou produkcí, genderová identita se tu rozkrývá jak v rovině osobního prožitku, tak spolu s dekonstrukcí způsobů reprezentace a funkcí umělecké tvorby.

Soubor vystavených děl je výsledkem krátkého subjektivního průzkumu vztahování se k tématu mužství v současném umění. Jedním z poznatků je relativně nízká frekvence maskulinního obrazu. Feministické impulzy přinášejí výrazně větší zastoupení ženských autorek v celku umělecké obce. Neznamená to ale automaticky, že se role obracejí – v ohnisku zájmu žen-umělkyň často není, tak jako v případě mužů, opačné pohlaví, zabývají se spíše identitou vlastní, subjektivními prožitky i rehabilitací a konstitucí vlastních pozic.

Muži ovšem často zajímají autorky pracující především s tělesností, sexualitou, a také autorky a autory, jejichž tématem jsou mezilidské, mužsko-ženské, mužsko-mužské vztahy. Zájem o zobrazení mužství souvisí i s reflexí minulých způsobů zobrazení a konstrukce identity.

Doprovodné programy:

Sobota

15:00 –            divadlo pro děti – Zlatá Husa – pohádka s dřevěnými řezbovanými loutkami. Podle krásné německé pohádky bratří Grimmů sepsaly a hrají Buchty a loutky

16:00 –            zahájení výstavy

16:30 –            módní přehlídka – Plastic show / pro muže konkrétní i abstraktní / Ivana Hanzlíková

17:30 –            koncert – Kolena – podivuhodné pražské trio / zpěvák a trumpetista Zdeněk „Hmyzák“ Novák, kdysi opora legendárního voice-bandu Ženy / baskytarista Josef                             Jindrák, známý z vydavatelství Polí5 i alternativních Skrytý půvab byrokracie / Martin Tvrdý aka Bonus

19:00 –            koncert – MamaPapa banda / mezinárodní skupina výtvarníků a hudebníků / mimo běžné nástroje jako akordeon, klarinet, housle je charakteristickým a                                    nezaměnitelným nástrojem kapely „znějící kořen“.

Neděle

10:30 –            pomalá procházka ode dneška do pravěku a zpět  Jiří Sádlo / sraz na zastávce Raichlova / bus 174 – trasa jen cca 3 km, podle lidu uzpůsobíme,                                                   kudy jít. Jdeme pomalu a liknavě a zevlujeme okolo. Uvidíme kytky, hmyzy, šutry, stavby, terén.

14:00 –            výtvarné dílny pro otce s dětmi

15:00 –            literární čtení  Tomáš Míka / básník, prozaik, publicista a překladatel

                                                  – Petr Borkovec / básník, překladatel a dramaturg literární kavárny Café Fra, v letošním roce byl nominován na cenu Magnesia Litera - Moleskine                                                       Litera za poezii 2018

17(18):00 –     koncert – Rastafidli Orkestra/reggae-ska-dub’n’bass kapela hraje skladby vlastní produkce míchající reggae, ska, dub, jazz, drum’n’bass a latino prokládá j                                    amajskými a jazzovými klasikami v nestandardních aranžích.

  

Art Safari 33: NEBEPEKLO / 16.-17.6.2018

Kurátorka: Daniela Kramerová, Grafický design: Daniel Suška

FOTOGALERIE ZDE

Tradiční přehlídka Art Safari v uměleckém studiu BUBEC je již potřetí koncipována jako tematická výstava a kulturně-komunitní akce. Po výstavách na téma vztahu umění a kutilství a tematice jídla v současném umění se nyní částečně přesouváme do spirituálnější roviny – základního sakrálního duálního konceptu nebe a pekla, ale obecněji i k hlubší polaritě protikladných principů dobra a zla.

Česká společnost bývá charakterizována jako velmi sekularizovaná, ale existují i protiproudy, vyplývající z hlubších potřeb zakotvení, hledání smyslu existence i mimo tradiční a lokální církve. Většina náboženských proudů pracuje s koncepty základního dobra a zla, které bývají propojovány s božskými substancemi, a také s různými pojetími pohybu duše po skončení fyzického života.

Zdá se, že tato tematika esenciálně svázaná s dějinami umělecké tvorby v současné době v naší geografické oblasti poněkud ustupuje do pozadí ve prospěch zdánlivě aktuálnějších témat. Neznamená to však, že jednoznačně mizí, pozbývají na zajímavosti. Moderní a současné umění mnohdy ukazuje, že i jeho hlavním smyslem je propojení materiálního smyslového světa vizuality, s mimosmyslovou, duchovní oblastí, chceme-li transcendencí, či spiritualitou.

Art safari 33 sleduje tematiku nebe (ráje) i pekla v současném umění – přímé vztahování, i volnější vztahy k primární hodnotové polaritě.

Toto duální tematické vymezení vytvoří výstavně zajímavý souboj základních principů. Jako v staré skládačce nebe, peklo, ráj tu představíme mozaiku možných náhledů, s mnoha možnostmi čtení dotvářenými osobním vkladem diváků a účastníků.

Přes tematické vyhranění Art Safari nadále respektuje specifický charakter neobvyklého výstavního prostoru – spíše umělecké dílny, ateliéru, místa setkávání uměleckých okruhů i místní komunity. Okruh spřízněných umělců, kteří již s Bubcem spolupracovali, je doplňován dalšími profesionálními autory, i umělci z okrajových oblastí neškolených a svébytných projevů směrem k insitní, či writerské graffiti oblasti. Etablovaní autoři se tu setkají se samouky i studenty uměleckých škol.

Zúčastnění umělci: Angel&Devil, Mikoláš Axmann, Alena Beldová, Beatrice Dandová, Jiří David, Eva Fajčíková, Patrik Hábl, Jiří Kobr, Martin Kocourek, Maud Kotasová, Andrea Králová, Matouš Lipus, Micl, David Moješčík, Martin Mulač, Ondřej Oliva, Martin Pertl, Míla Preslová, Filip Sabol, Martin Salajka, Klára Sedlo, Miloš Šejn, Ondřej Vyhnánek, Olga Ziȩbińska.

Doprovodný program Art Safari 33:

Olga Ziȩbińska - Propustky do nebe - průběžná performance během výstavy

Sobota 16.6.2018: 

14:00 – workshop Petr Korbelář - litografická dílna s MICLem, 14:00 - dětská dílna; 16:00 - zahájení, 16:15 – koncert Bohdan Mikolášek, 17:00 - Plastic Angels, pekelná módní show, Ivana Hanzlíková, 17:30 - koncert Phil Shoenfelt, 18:15 - vystoupení slam poetry, 19:00 – koncert Ing. Puding

Neděle 17.6.2018: 

15:40 –  Andrea Králová - Jako madona (kostýmní performance), 16:00 – koncert Tomáš Najbrt, 17:00 - koncert Please the trees

Vstupné na výstavu i doprovodný program dobrovolné!

Art Safari 32 / 17.-18.6.2017

Hostina

Jídlo – fyzická potrava je jednou ze základních potřeb, palivo pro organismy. Už v 18. století se objevuje myšlenka, že člověk se od zvířat liší sofistikovaným způsobem přípravy jídla. V roce 1773 nazval skotský spisovatel James Boswell člověka tvorem vařícím.

Přinejmenším v současnosti ale zájem o to co, jak, za jakých okolností konzumujeme, zdaleka přerůstá běžnou starost o dodání energie naší fyzické schránce. Kuchařské show plní primetime komerčních televizí a na stránkách časopisů se zabydlely kuchařské celebrity. Virtuálním jídlem jsou zahlceny webové stránky a facebookové statusy. Estetické a fyzické kvality jídla mohou stát blízko erotické imaginaci. Bílý sex, food porn vítězí snadností a dostupností. V roce 1996 prohlásil britský Vogue: Jídlo je nový sex.

Obyvatelstvu bohatých zemí nedělá starost zasycení žaludků, řeší spíše otázku, jak při kvantitativně a chuťově bohaté konzumaci snížit příjem energie. Držet dietu nebo spíš anglicismus být na dietě vystihuje setrvalý stravovací a existenční modus. Jídlo je prostředkem utváření image. Poruchy stravování a vztahu k tělu jsou diagnostikovány bez rozdílu pohlaví i věku.

Vedle (ne)nasycení, zážitku a zdravotních důsledků se řeší původ, ekologické a morální aspekty spotřeby – etika jídla. Strávníci vyžadují dobrý pocit, potvrzení svého charakteru.

Jídlo je byznys. Jídlo je odznakem společenského statusu. Jídlo je ekologickým prohlášením. Jídlo je politickým aktem. Jídlo je zdrojem zábavy, vyplněním prázdnoty.

Umění nemůže zůstat stranou. Po staletí je jídlo v zátiší i alegorických výjevech zdrojem smyslových požitků i symbolických významů. Hostiny, počínaje Poslední večeří, jsou oblastí spirituálních i fyzických prožitků, místem setkání a pro nás pak informací o dobovém životním stylu. S jídlem je spojena základní náboženská a vztahová symbolika, rituály vítání, přijetí, spojení. Askeze a hlad jsou dalším polem symbolických a etických významů.

Současní umělci si stále užívají smyslovost spojenou s potravou i dekadentní a symbolické rozměry přehlcení a rozkladu. Podobně jako při vaření a konzumaci se i při tvorbě setkávají s fyzickými a fyzikálními aspekty světa. Zajímá je konzum, svět banality a jeho smyslové a umělecké uchopování, vztahy jídla a tělesnosti. Jídlem zkrášlují i kritizují.

Výjimečný a kreativní způsob úpravy potravin je v dějinách i v současnosti oceňován podobně jako umění. V naší výstavě způsob náhledu obracíme – umění prezentujeme na jídelních tabulích jako jídlo. Zveme k hostině – tentokrát především pro oči.

FOTOGALERIE ZDE

vystavující umělci: Jakub Berdych, Michal Cimala, Jiří David, Ivana Hanzlíková, Vendula Chalánková, Josefína Jonášová, Maud Kotasová, Jiří Kovanda, Jan Kovařík, Magdalena Kwiatkowska, Eliška Lhotská, Tomáš Medek, Ondřej Oliva, Karin Písaříková, Míla Preslová, Veronika Raffajová, Marek Rejent, Lucie Schubertová, Tomáš Svoboda, Dagmar Urbánková, Dušan Váňa, Martin Velíšek, Uli Westphal, Diana Winklerová.

kurátorka: Daniela Kramerová

 – kurátorka a historička umění. Zabývá se českým výtvarným umění druhé poloviny 20. století po současnost. Zajímá ji hlavně sochařství a různé podoby designu, ale zásadně ve způsobech vyjádření nerozlišuje. Umění chápe jako součást širších kulturních, sociologických a politických procesů – zajímá ji například umění jako nástroj státní reprezentace – třeba v rámci světových výstav (připravila výstavu o Expu 58 v Bruselu a připravuje o Expu 67 v Montrealu), zabývala se působením exportního podniku Art Centrum či prací českých umělců pro íránského šáha. Zajímá ji sochařství a design v souvislosti s veřejným prostorem (výstava a monografie dříve nedoceňovaného autora veřejných plastik Jiřího Nováka), okrajové oblasti na hranicích umění (domácí umění) a vůbec vztah umění, designu a životního stylu (hlavní kurátorka nově otevřené expozice Retromuseum při GAVU v Chebu).

Doprovodný program – sobota 17. června

14.00 – 17.00 Výtvarná dílna pro děti s lektorkou Marií Dvořákovou
16.00 zahájení výstavy
17.00 fashion show (modely od Ivany Hanzlíkové a Nicole Taubinger)
17.20 Kača Olivová (performace)
18.00 Lidová muzika z Chrástu (koncert)
19.00 Nina Rosa (koncert)

Doprovodný program – neděle 18. června

14.00 – 17.00 Výtvarná dílna pro děti s lektorkou Pavlínou Janíkovou
16.00 – 18.00 Zdobení dortíků s food stylistkou Petrou Frýdlovou
18.00 Vobezdud (koncert)

                                                                   

Fashion show z Art Safari 32. 

Archiv:

Art Safari z let 2009 - 2013.

Art Safari z let 2000 - 2008.

 

 

napište nám | write to us

Pokud máte zájem o zasílání Newsletru, napište nám na info@bubec.cz

 

Aktuální výstava

Marek Hyksa/Obrazy